V sobotu a neděli 7.-8.9. se v Hodoníně uskutečnilo finále extraligy žen a mužů v podobě MČR družstev. Do tohoto dvoudenního finále jsme vstupovali po 1. a 2. kole extraligy ze 4. místa a i přes některé výpadky v sestavě a naopak i některá posílení jsme všichni věřili, že můžeme na medaili dosáhnout. Cíl by jasný, porazit Plzeň a udržet za sebou Kladno. V sobotu nás přivítalo chladnější a deštivé počasí pro kladivo a chůzi. První den byl skvělý, zisk 20-ti bodů.

Neděle byla již bez deště a postupně se oteplovalo a vyšlo i sluníčko. Průběh závodu byl od počátku až na jasně vedoucí USK Praha bodově velmi vyrovnaný, v čele se ale překvapivě nedržela Dukla. Získali jsme hodně bodů na bězích a v technikách a vrzích se drželi. Do závěrečných štafet jsme šli s náskokem na Plzeň, Kladno i Duklu dokonce na druhém místě. Po závěrečné 4×400 m tomu tak i bylo, skončili jsme stříbrní a již se chtěli radovat z medaile. Pak přišla špatná zpráva a tvrdá zpráva od řídícího pracovníka, jedna naše závodnice měla o 1 start více, než povolují pravidla a za to nám byl odečten její všechen bodový zisk včetně štafety a také odečten 1 hlavní bod jako trest. Tak to říká soutěžní řád. Výsledkem bylo, že končíme „až“ na 5. místě za vítězným USK, stříbrnou Plzní, bronzovou Duklou a čtvrtým Kladnem. Co dodat, my jsme v Hodoníně stříbro na dráze vybojovali. Já jako vedoucí družstva jsem udělal hrubou chybu a poslal dorostenku Pavlu Štoudkovou v rychlém hledání náhrady do z dnešního pohledu zbytečného startu na 4×100 m B. Tato štafeta nám nebodovala, ale by to původně neplánovaný start navíc a následoval trest odejmutí bodů dle soutěžního řádu, jak jsme se již zmínil o pár řádků výše…

Je mi to nesmírně líto, protože celý tým neuvěřitelně šlapal a všechny holky bojovaly na srdce za celé družstvo. To jsem u jiných neviděl a dělá to AK Olymp Brno tím, čím je. Jsem na celý tým nesmírně hrdý a o to více mě bolí, že stříbro není skutečné se všemi poctami. Za svůj přešlap se hluboce všem omlouvám, jak atletkám, tak trenérům a celému realizačnímu týmu. Velká poklona před některými individuálními výkony, co jsem v Hodoníně viděl, i za to že přicházely po různých osobních nesnázích a bolístkách. Nejdůležitější je, že my se nezlomíme, za rok budeme zpět a silnější. Vypůjčím si citát legendárního amerického běžce Steve Prefontaine a mírně jej poupravím do množného čísla: „Můžete nás porazit, ale budete u toho krvácet. Donutíme Vás jít až na samou hranici vašich možností“.

Ještě jednou všem moc děkuji za velký sportovní i emoční zážitek. Budu na něj dlouho vzpomínat…

VZHŮRU BRNO!

 

Za AK Olymp Brno

Tomáš Klíma

Vedoucí družstva

Podrobné výsledky závodu ZDE